Výzkumný tým Doprava a mobilita na FSE UJEP se v současnosti zabývá analyzováním výsledků dotazníkového šetření zaměřeného na zjišťování potenciálu pro využívání spolujízdy (také car-pooling či ride-sharing) na vybraných institucích města Ústí nad Labem při cestách do práce / školy. Dotazníkového šetření se účastnili zaměstnanci Magistrátu města Ústí nad Labem, Krajského úřadu Ústeckého kraje a studenti a zaměstnanci Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Celkem bylo získáno 2334 vyplněných dotazníků. Analýza odhalila zajímavé rozdíly v délce dojížděk zaměstnanců. Jak je patrné z obrázku 1, největší vzdálenosti pravidelně jezdí studenti UJEP, které univerzita přitahuje i z regionů vzdálených běžně více než 100 km. Krajský úřad i univerzita jsou zároveň významnými regionálními zaměstnavateli. Do těchto institucí se sjíždí zaměstnanci ze vzdálenosti běžně přesahující 50 km. Magistrát Ústí nad Labem je oproti tomu spíše lokální zaměstnavatel, ve kterém pracují především místní obyvatelé. S potěšením lze konstatovat, že mnozí jeho pracovníci docházejí do svého zaměstnání pěšky nebo jezdí hromadnou dopravou, a vítězí tak v šetrnosti dojížďky do zaměstnání svých zaměstnanců.

             Obrázek 1: Vzdálenost dojížďky

Jízdu automobilem v pozici řidiče jako každodenní způsob dopravy do zaměstnání / školy uvedlo za všechny instituce dohromady 256 respondentů (tj. cca 10 % všech respondentů). Většina respondentů uvedla, že jízdu autem jako spolujezdec nikdy nevyužila, a jen málo z respondentů využívá spolujízdu jako způsob dopravy do zaměstnání/školy. Jako způsob každodenní dopravy do zaměstnání označilo spolujízdu pouze 23 respondentů (tj. 0,01 % všech respondentů).

             Obrázek 2: Frekvence využívání auta jako spolujezdec při dojížďce do zaměstnání

Městská hromadná doprava je některými respondenty využívaná každý den (352 respondentů, tj. 15 %) k cestám do zaměstnání/školy. MHD jako způsob dopravy do zaměstnání využívají nejčastěji respondenti z Magistrátu města Ústí nad Labem, konkrétně 38,1 % zaměstnanců uvedlo, že MHD využívají jako způsob dopravy do zaměstnání každý pracovní den.

Dotazníkové šetření zároveň zjišťovalo, zda by respondenti měli zájem o využívání sdílení jízd pro cestování do školy či zaměstnání. Odpověď ano či rozhodně ano uvedlo 27 % respondentů. To je docela vysoké číslo, vezmeme-li v úvahu, že zaměstnanci či studenti, kteří k dojížďce využívají alternativní způsoby mobility, jako je chůze, bydlí-li blízko, či hromadnou dopravu, spíše o spolujízdu zájem neměli.

Z respondentů by největší zájem o využívání ridesharingu měli studenti UJEP – 15,2 % jich uvedlo, že by zájem rozhodně měli, a 16,6 % se přiklánělo k názoru, že by zájem spíše měli. Vysoký zájem o využívání ridesharingu projevili zároveň respondenti ve věkové kategorii 35-49 let. Naopak nejmenší zájem projevuje starší věková kategorie 65 let a více.

Výzkum potenciálu sdílení jízd ukazuje, jak je možné změnit dopravní chování umožněním sdílet jízdu s ostatními uživateli automobilů. Indikuje zároveň možnosti sdílení jízd pro vzdálenou budoucnost autonomní mobility. I tento dílčí výzkum ukazuje, že při využití smart technologií, které umí propojit různé uživatele automobilů jedoucí stejným směrem, lze změnit současnou situaci nízké obsazenosti automobilů v řešení, které bude pro přírodu i lidi žijící ve městech výrazně šetrnější.