V rámci projektu „Změny dopravního chování způsobené Covid-19 a jejich společenské dopady“ podpořeného Technologickou agenturou ČR vzniká panel dat o aktivitně-dopravním chování reprezentativního vzorku městských obyvatel. V současné době analyzujeme data ze dvou průzkumů realizovaných v období jarního a podzimního „vrcholu“ epidemie.
Jednou z oblastí, na kterou se zaměřujeme, jsou analýzy nákupního chování. Rozlišujeme nezbytné nákupy (tj. nákupy základního zboží, které je nutné nakoupit – typu potraviny, drogerie) a nákupy ostatního zboží. V průběhu obou vln pandemie došlo u velké většiny respondentů k poklesu počtu cest za nákupy, a to nejvíce ve velkých městech a o více než 2 cesty týdně (rozdíly poklesu počtu cest za nákupy však nejsou statisticky signifikantní).
Ukazuje se, že během podzimního vrcholu epidemie poklesla četnost cest za nákupy nezbytného zboží více, než u vlny jarní: pro celý náš sledovaný vzorek se nákupní chování u nezbytného zboží nezměnilo na jaře u 38 % respondentů, na podzim to bylo jen 24 %. Naopak na jaře skoro 40 % sledovaných osob uvedlo, že snížilo počet cest za nezbytnými nákupy o více než 2 cesty týdně, na podzim to bylo již skoro 60 %. Je zajímavé, že největší rozdíl v nákupním chování mezi první a druhou vlnou je patrný u obyvatel malých měst (méně než 30 tis. obyvatel). Následující tabulky udávají přehled změn týdenních cest za nákupy pro jarní a podzimní vlnu pandemie zvlášť.
Tabulka 1a: Změny v počtu cest za nákupy – nezbytné zboží – podle velikosti města, srovnání první vlny s obdobím před pandemií (v %)
|
Pokles o více než 2 cesty týdně |
Pokles o 1 cestu týdně |
Beze změny nebo nárůst |
Celý vzorek |
39,35 |
22,21 |
38,44 |
Praha |
40,66 |
21,64 |
37,70 |
Velká města (nad 100.000 obyvatel) |
39,87 |
24,05 |
36,08 |
Střední města (30–100.000 obyvatel) |
38,46 |
20,00 |
41,54 |
Malá města (pod 30.000 obyvatel) |
38,79 |
23,22 |
37,99 |
Tabulka 1b: Změny v počtu cest za nákupy – nezbytné zboží – podle velikosti měst, srovnání druhé vlny s obdobím před pandemií (v %)
|
Pokles o více než 2 cesty týdně |
Pokles o 1 cestu týdně |
Beze změny nebo nárůst |
Celý vzorek |
58,84 |
16,95 |
24,21 |
Praha |
58,03 |
16,39 |
25,57 |
Velká města (nad 100.000 obyvatel) |
56,96 |
17,72 |
25,32 |
Střední města (30–100.000 obyvatel) |
58,85 |
15,00 |
26,15 |
Malá města (pod 30 000 obyvatel) |
60,16 |
18,47 |
21,37 |
Data ukazují, že zvláště v průběhu druhé vlny epidemie došlo také k daleko výraznějšímu poklesu počtu cest za nákupy ostatního zboží. To, obdobně jako u nezbytností, platí napříč městy bez ohledu na jejich velikost (rozdíly poklesu počtu cest za nákupy však nejsou statisticky signifikantní). Navíc se ukazuje, že rozdíl u cest za ostatním zbožím mezi první a druhou vlnou je daleko výraznější ve srovnání s nezbytnými nákupy.
A jaké jsou změny, co se týče používání obvyklého dopravního prostředku na cesty za nákupy? Během první (jarní) vlny došlo u obyvatelů Prahy k poklesu počtu cest za nákupy u všech obvyklých způsobů dopravy. Relativně nejméně došlo k poklesu cest za nákupy u uživatelů automobilové dopravy. K největší redukci počtu cest došlo u uživatelů hromadné dopravy, a to u obou druhů nákupů. To platí i u obyvatelů ostatních velkých měst. Následující grafy ukazují změny počtu cest v sídlech podle velikosti podle obvyklého použitého dopravního prostředku.
Graf 1a: Praha: změny v počtu cest za nákupy dle použitého dopravního prostředku (podzimní vlna epidemie)
Graf 1b: Velká města (s výjimkou Prahy): změny v počtu cest za nákupy dle použitého dopravního prostředku
Kontakt: Hana Brůhová Foltýnová, Výzkumný tým Doprava a mobilita